Top 10 démonických božstev v tibetském buddhismu

Přítomnost démonů je často klíčová pro náboženské systémy. Tito děsiví buddhističtí netvoři tu nejsou jen proto, aby vás vyděsili – symbolizují spíš temné a zlé stránky lidské povahy. Tibetskí buddhisté věří, že každý má v sobě buddhovskou přirozenost a může dosáhnout osvícení, ale zároveň věří, že lidé mají přirozený sklon podléhat svým nejnižším touhám, jako je chamtivost, ego, chtíč a hněv. Děsiví démoni z buddhismu často ztělesňují nečisté myšlenky a touhy, které vedou k negativnímu chování, i když někteří jsou jen strašidelnou připomínkou, abychom konali jen dobro.

Tibetský buddhismus je odvětví buddhismu, které se vyvinulo spojením původních tibetských náboženských představ Bön a mahájány. Bön zahrnuje šamanské praktiky. Postupně se formoval dalším samostatným vývojem primitivních tibetských šamanů na Tibetské náhorní plošině. Buddhismus se naopak v Tibetu uchytil v 6. až 8. století. Zpočátku zahrnovala forma buddhismu, kterou Tibeťané přejali, pouze indické postavy jako dévy, jakši a asurové. Později však byli do buddhistické praxe a víry začleněni i další místní tibetští bohové a duchové z Bönu. V buddhismu neexistuje koncept absolutně zlých démonů, protože všechny vnímající bytosti mohou svou karmu zlepšit praxí.

Zde je 10 nejznámějších božstev připomínajících démony, která můžete často spatřit v tibetských klášterech a jsou považována za démony.

Mahákála (Velký Černý)

Mahákála je běžné božstvo buddhismu a hinduismu. V hinduismu je to projev Šivy. V vadžrajánovém buddhismu je však ochranným božstvem. Jako manžel Mahákálí je velmi děsivý. Má tři oči a čtyři paže. Mahákála spolu s Mahákálí představují ničivou sílu Brahmanu a neřídí se žádnými pravidly nebo předpisy.

Mahákála i Mahákálí mají moc pohltit do sebe dokonce i samotnou existenci prostoru a času a po rozpadu vesmíru mohou existovat jako prázdnota. Dokážou nemilosrdně ničit tvory, protože jsou zosobněním prostoru a času.

Palden Lhamo (Hlavní ochránkyně Tibetu)

Palden Lhamo je důležité ženské ochranné božstvo tantrického buddhismu. Palden Lhamo pochází ze staroindického mýtu o Lakšmí, bohyni bohatství a prosperity. V tibetském buddhismu má Lakšmí jak mírumilovnou, tak hněvivou podobu. Palden Lhamo je považována za hlavní ochránkyni Tibetu.

Její hněvivá podoba je známá jako Palden Lhamo. Obvykle je zobrazována jako tmavě modrá s rudými vlasy, jedoucí po ženském způsobu na žluté mule. Na hlavě má pět lidských lebek. Na pravém uchu má malého lva, který má údajně symbolizovat naslouchání písmům, a na levém uchu malého hada představujícího hněv. V pase nosí zápisník, kam si zapisuje špatné skutky vnímajících bytostí, kterým pak bude stažena kůže. V levé ruce drží hůl vyrobenou z lidské kosti, kterou trestá zlého ducha Asuru. V pravé ruce drží lebku naplněnou krví.

Jamántaka (Ničitel smrti)

Tibeští buddhisté si Jamántaku představují jako přemožitele smrti. V panteonu buddhistických božstev existuje několik božstev jménem Jamántaka. Mezi nimi je však nejznámější Vadžrabhairava. Je také zařazen mezi tantrická božstva anuttarajógy, dobře známá v gelugpaské škole tibetského buddhismu.

Tibeští umělci zobrazují Jamántaku s hněvivým výrazem. Projevuje se v různých podobách se šesti tvářemi, šesti nohama a šesti pažemi, které drží různé zbraně, a to buď vsedě, nebo ve stoje. Každá tvář má tři oči.

Jamarája (Král pekel)

Jamarája je hněvivý bůh neboli dharmapála. Říká se, že předsedá peklům (naraka) a soudí mrtvé. Také předsedá sansáře (cyklu znovuzrození). Dokáže určit, jak dobrý byl člověk ve svém životě.

Moderní théraváda líčí Jamu jako toho, kdo sesílá na lidi nemoci, stáří, tresty a dokonce i neduhy a pohromy, aby je varoval, aby se v životě chovali dobře. Když člověk zemře, Jama ho předvolá a vyslechne. Potom ho Jama pošle do odpovídajícího znovuzrození.

Vaišravana (Bůh bohatství)

Vaišravana je král-bůh jakšů, polobožských přírodních duchů. Je považován za ochránce světa (Lókápála). Je také považován za vládce mnoha polobožských bytostí. Je také považován za vlastníka světových pokladů.

Zobrazován s klenoty a baculatým tělem, vždy nese kyj a měšec s penězi. Popisován je se třemi nohami, jedním okem, osmi zuby, čtyřmi pažemi a v nedávných puránských textech se objevuje i se třemi hlavami.

V buddhismu je Vaišravana označován jako Vaiśravaṇa nebo Džambhala. Je jedním ze čtyř nebeských králů. Je také spojován s Paňčikou a jeho ženou Hárítí, symbolem hojnosti.

Ekažatí (Modrá Tára)

Ekažatí je také označována jako Maháčínatára. Je to divoká a mocná ochránkyně. Legenda praví, že jí Padmasambhava probodl oko, aby mohla účinně podmanit tibetské démony. Je také známá jako jedna z 21 Tár, přičemž Modrá Tára je nejmocnější. Škola Ňingma ji považuje za hlavní ochránkyni společně s Vadžrasádhu a Rábulou.

Mezi její připisované schopnosti patří zbavit nepřátele strachu, odstranit osobní překážky na cestě k osvícení a šířit radost. Je také hlavní strážkyní učení dzogčhenu.

Beg-ce (Bohyně války)

Beg-ce je pánem války. Charakterizována oranžovo-červenými vlasy a červenou kůží se dvěma pažemi, má Beg-ce také tři krví podlité oči a v pravé ruce třímá meč. V pravé ruce také nese lidské srdce. Kromě toho nosí v pravé ruce luk a šíp a halapartnu s praporem. Má také na sobě řetězovou košili. Doprovází ji její choť Rikpaj Lhamo spolu s jejím hlavním generálem Laihansorgodogem.

Cui Marpo (Jakša)

Cui Marpo, známý také jako [Jakša] a [Příšera Rudá], je synem nejzuřivějšího Zanpa a čarodějnice v Tibetu. Původně byl ochráncem dharmy původního tibetského náboženství Bön a vůdcem mocné jakšské armády. Když Guru Rinpočhe dorazil do Tibetu, podmanil si ho, a proto Cui Marpo pevně střeží přísahu Buddhova učení, poslouchá rozkazy Gurua Rinpočheho a chrání jeho kázání a jeho žáky v linii Ňingmapa. Je ochráncem dharmy pro velkou moudrost Ňingmapy.

Jako bůh vládnoucí životu ve Třech sférách je Cui Marpo také bohem bohatství, inkarnací bódhisattvy Avalókitéšvary a ztělesněním soucitu Hajagrívy. Navenek vypadá nesmírně rozzlobeně, uvnitř je velmi milosrdný. Upřímné modlitby a oběti Cui Marpovi rychle přinesou všechny druhy příznivých podmínek, jako je bohatství, moc a zvýšení štěstí v tomto životě, a v příštím životě také získají všechny druhy úspěchu a zvláštní pomoci a také dosáhnou osvobození od světa.

Hajagríva (Koňohlavý avatar)

Hajagríva je jedním z nejdůležitějších božstev ve vadžrajáně, hněvivým projevem Avalókitéšvary. Je pojmenován proto, že má hlavu koně. Koňohlavý Avalókitéšvara je ochráncem říše zvířat v šesti říších existence. Hajagríva je celý červený, se třemi tvářemi a osmi pažemi, třemi široce otevřenýma očima, obnaženými tesáky, rudými a žlutými vlasy a vousem stojícím vzhůru, čímž ukazuje nebojácnost lva. Tři tváře Hajagrívy představují prázdnotu a vnímání, osm paží představuje moudrost a soucit, tři kulaté oči představují podmanění démonů ve třech sférách a obnažené tesáky představují zastrašení všech démonických překážek, které brání pohybu vnímajících bytostí. Tibeští buddhisté vzhlíží k tomuto duchu, když narazí na životní těžkosti. S jeho pomocí dokážou nasměrovat svou frustraci k překonání jakýchkoli potíží, které se jim postaví do cesty.

Paňdžara Mahákála (Ochránce okruhu Hévadžry)

Paňdžara Mahákála je zvláštním ochráncem okruhu učení Hévadžry a hlavním ochráncem Školy Sakja tibetského buddhismu. Na thangkách je Paňdžara Mahákála malován černomodře. Na soše je Paňdžara Mahákála obalen pozlaceným bronzem, sedí v podřepu s nohama na ďáblovi. Má jednu hlavu a dvě paže, v obou pažích svírá vzácnou hůl, v pravé ruce drží meč a v levé ruce lebku. Na hlavě nosí korunu z pěti lebek, dále náhrdelník z lebek a ozdoby z kostí, na mnoha místech posázené drahokamy, v pozadí plamenů. Podle esoterických súter, pokud budete toto božstvo denně uctívat, nebudete vy, vaše rodina ani vaše chrámy rušeni ďábly.